Fiala dráždí vlastní straníky: expremiér se odmítá stáhnout, v ODS roste vzpoura proti „profesorovi z pozadí“

Publikováno 1 dubna, 2026
foto: facebook.com

Ještě před pár měsíci byl symbolem vládní moci a tváří české pravice. Dnes se však kolem Petra Fialy mluví úplně jinak – místo respektu přicházejí výčitky a otevřené napětí uvnitř jeho vlastní strany. Občanští demokraté po volebním debaklu hledají nový začátek, ale jejich bývalý předseda zůstal nahlas slyšet a podle části ODS začíná překážet. Hrozí, že se z tichého vnitrostranického pnutí stane otevřený konflikt, který může otřást celou pravicí?

Expremiér ve stínu, který nechce mlčet

Petr Fiala po neúspěchu v loňských sněmovních volbách oznámil, že už nebude znovu kandidovat na předsedu ODS. Tím uzavřel dvanáctiletou éru ve vedení strany, která vyvrcholila lednovým kongresem v roce 2026. Delegáti tehdy rozhodovali mezi dvojicí kandidátů – Martinem Kupkou a Radimem Ivanem. Volba dopadla jasně: novým předsedou občanských demokratů se stal Martin Kupka.

Tím však Fialův politický příběh zdaleka neskončil. Neodešel do ústraní, zůstal poslancem a už v únoru představil vlastní think tank s názvem Politické fórum. Právě tato aktivita spolu s jeho častými mediálními vystoupeními zajišťuje, že jméno bývalého premiéra z veřejného prostoru nezmizelo. Naopak – Fiala nadále komentuje aktuální dění, mluví o budoucnosti pravice a varuje před tříštěním demokratických sil.

Ve svých vystoupeních opakuje, že považuje za zásadní nedopustit návrat hnutí ANO k plné moci a zabránit tomu, aby se nynější vládní většina znovu ujala řízení země. Jeho důraz na jednotu demokratického tábora a na potřebu porazit Andreje Babiše se stal leitmotivem jeho veřejné komunikace – a právě to začíná v ODS narážet.

Nervozita v ODS: místo klidu po bouři nové napětí

Podle informací Seznam Zpráv začíná být Fialova neochota ustoupit do pozadí pro část stranického vedení problémem. V ODS údajně roste podráždění z toho, že bývalý předseda stále výrazně promlouvá do veřejné debaty, a to v době, kdy se strana snaží přepsat vlastní příběh po volební porážce.

Nespokojenost se má týkat především dvou rovin. Zaprvé, ODS se potýká s napjatou situací v průzkumech, kde ji v některých měřeních přeskočilo hnutí STAN. Zadruhé, právě v této citlivé chvíli přicházejí Fialovy veřejné komentáře k dalšímu směřování strany – a ty nejsou vždy v souladu s aktuální strategií nového vedení.

Klíčový spor se podle zákulisních informací točí kolem otázky, zda má ODS znovu stavět na širokém spojování pravice po vzoru koalice SPOLU, nebo vsadit na posílení vlastní značky a samostatný profil. Fiala dlouhodobě zdůrazňuje význam jednotného demokratického bloku, zatímco část straníků chce výraznější a ostřeji vymezenou ODS.

Právě tady se objevují výtky, že bývalý premiér místo slíbeného ústupu stále „překrývá“ nové vedení. Někteří občanští demokraté podle Seznam Zpráv mluví o tom, že Fialova vystoupení působí jako paralelní politické centrum, které komplikuje práci současnému předsedovi.

„Rýpavý profesor“ dráždí spolustraníky

Nejde přitom jen o obsah, ale i o formu. Část ODS podle citovaných zdrojů kritizuje způsob, jakým Fiala komunikuje. Jeho styl bývá uvnitř strany označován za „rýpavý“ a příliš „profesorský“. Zatímco v době, kdy stál v čele vlády, mohl tento přístup působit jako projev klidné autority, po volební porážce a odchodu z předsednické funkce už na mnohé působí spíše jako mentorování nástupců.

Nové vedení ODS se přitom snaží prezentovat jako začátek nové éry – modernější komunikace, otevřenější přístup k voličům a snaha odlepit se od obrazu strany, která se vyčerpala vládními kompromisy. V takové situaci je každý Fialův vstup do debaty vnímán citlivěji, než by tomu bylo u běžného poslance.

Drobil udeřil naplno: zapomenuté sliby a promarněná šance

Frustrace části vedení ODS už navíc nezůstává jen v zákulisí. Podle Seznam Zpráv se nejtvrdším kritikem stal místopředseda strany Pavel Drobil, který si vůči expremiérovi nebral servítky.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy připomněl Fialova vlastní slova o tom, že se po odchodu z čela nebude míchat nástupcům do práce. Podle Drobila se ale skutečnost vyvíjí přesně opačně. „Mrzí mě, že Petr Fiala zapomněl na své sliby, jak do toho nebude svým nástupcům mluvit. A je škoda, že za dva rohy neviděl už jako premiér nejpozději na jaře 2024, kdy mohl provést zásadní rekonstrukci své vlády a tím jí dát nový impulz. Pak ty volby nemusely skončit prohrou, šlo to zvrátit,“ uvedl.

Tím otevřel ještě jednu bolestivou kapitolu: výtku, že Fiala neudělal klíčové změny v době, kdy ještě držel moc v rukou. Podle Drobila měl expremiér už na jaře 2024 provést zásadní rekonstrukci kabinetu, dodat vládě nový dech a tím možná zvrátit negativní trend ve společnosti. To se nestalo – a dnešní porážka je podle něj přímým důsledkem tehdejší pasivity.

Radim Ivan varuje před „scénářem sociální demokracie“

K ostrým slovům se přidal i Radim Ivan, který na lednovém kongresu neúspěšně kandidoval na předsedu ODS proti Martinu Kupkovi. I on dává najevo, že Fialova přítomnost v médiích straně podle jeho názoru škodí.

Podle citace, kterou přinesly Seznam Zprávy, Ivan upozorňuje na rizika, která už v minulosti dopadla na jinou velkou levicovou stranu. „Každý týden nám svými vystoupeními příliš nepomáhá. A ano, viděli jsme u sociální demokracie, kam vedla vyjádření jejích expředsedů. Nerozumím tomu, proč to dělá zrovna ve chvíli, kdy se strana konsoliduje a hledá nový směr,“ prohlásil.

Naráží tak na situaci, kdy se ČSSD dlouhodobě potýkala s tím, že její bývalí lídři veřejně komentovali kroky nástupců, čímž narušovali vnitřní jednotu a přispěli k pádu kdysi dominantní strany. Obava, že by se podobný scénář mohl opakovat i u ODS, dnes podle Ivana není přehnaná.

Fiala se brání: dlouhodobý postoj a žádné prezidentské ambice

Petr Fiala na kritiku reaguje s tím, že na své aktivitě nevidí nic nepatřičného. Tvrdí, že své názory na obranu demokracie a svobody říká dlouhodobě a že na svém postoji nic nemění.

V únorovém rozhovoru zveřejněném na webu ODS, který navazoval na jeho vystoupení pro Seznam Zprávy, zdůraznil, že chce zůstat politicky aktivní jako poslanec, ale zároveň odmítl spekulace o tom, že by se chystal kandidovat do Senátu nebo na Hrad. Jasně sdělil, že takové ambice nemá.

Současně mluvil o potřebě hájit svobodu a demokracii a rozvíjet tyto myšlenky i mimo přímý stranický provoz. Právě k tomu má sloužit i jeho nový think tank Politické fórum. Fiala se tak stylizuje do role politika, který už nese odpovědnost spíše za ideové ukotvení pravice než za každodenní stranické řízení.

Stín dvanáctiletého lídra: pomoc, nebo zátěž?

Napětí v ODS proto není jen střetem dvou názorů na mediální strategii. V jádru jde o hlubší otázku, jak se strana dokáže vyrovnat s odkazem muže, který ji vedl celých dvanáct let, dovedl ji zpět do vlády, ale zároveň s ní prohrál poslední volby.

Občanští demokraté se už loni na podzim přeli o to, zda pokračovat v projektu SPOLU, nebo se pokusit znovu vybudovat silnou samostatnou značku ODS. Vnitrostranická debata se točila kolem modernizace, otevřenějšího jazyka a snahy oslovit voliče, kteří se v posledních letech od tradičních pravicových stran odvrátili.

Do této citlivé fáze dnes vstupují Fialovy veřejné komentáře. Nejde o názor řadového poslance, ale o slova muže, který byl ještě donedávna premiérem a předsedou největší vládní strany. Každé jeho vyjádření proto automaticky získává větší váhu – a tím i větší potenciál zasáhnout do rovnováhy sil uvnitř ODS.

Tiché dusno, které může přerůst v otevřený střet

Současná situace tak ukazuje, že povolební „klid zbraní“ v ODS je spíše iluzí než realitou. Navenek se sice mluví o konsolidaci, novém začátku a jednotě pod vedením Martina Kupky, ale zákulisní signály svědčí o tom, že vnitřní spor o směřování pravice teprve začíná.

Petr Fiala zůstává výraznou figurou – má zkušenost, zná chod strany i vlády a disponuje vlastním intelektuálním zázemím, které nyní posiluje prostřednictvím think tanku. Právě tato kombinace z něj dělá současně cenného rádce i potenciální hrozbu pro ty, kteří chtějí ODS vést jiným směrem.

Otázkou zůstává, zda se napětí podaří udržet v rovině „řízeného nesouhlasu“, nebo zda se promění v otevřený konflikt, který by mohl pravici dále oslabit. Už nyní je ale zřejmé, že Petr Fiala po odchodu z čela ODS rozhodně nepřestal vyvolávat silné emoce – a tentokrát především ve vlastní straně.

Odpověď na to, zda se z dnešního tichého dusna stane zítřejší rozkol, přinesou až další měsíce. Jedno je však jisté: boj o to, kdo bude určovat tón pravicové politiky v Česku, se teprve rozjíždí – a expremiér Fiala v něm zjevně nehodlá hrát jen roli mlčícího veterána.